I'm leaving tonight, I'll be gone in the morning.

18. září 2016 v 19:48 | Malia
Výsledek obrázku pro mr robot gif

Pamatuju si, když jsem si zakládala svůj první blog. Pixelky. Pak přišel blog o The Sims. Pamatuje si to ještě někdo? Potom měl každý blog o Miley, Seleně nebo Demi. Já taky. O všech... Na blogu o Demi jsem vydržela dlouho. Ještě jsem neměla ani svůj vlastní počítačn Nikdo nepoužíval ani imagebam, jenom se přetahovaly fotky z jiných stránek. Nápisy jsem překládala do angličtiny, samozřejmě, aby blog byl víc cool, v Google Translatoru. Živě si pamatuju, že jsem si pár dní po založení blogu představovala, jak dlouho tam budu. Roky. Že i když budu dospělá, pořád budu na blog o Demi přidávat. Skončila jsem po sedmi měsících. Když se na něho dneska podívám, tak mě mrazí. Pak přišly blogy o Emmě Watson, Phoebe Tonkin, Belle Thorne, Bridgit Mendler, a asi spoustě dalších, ty si ani nepamatuju.

You fooled me from the start
When you let me start to love you.
It's like a bunch of broken picture frames
But the photo still remains the same.

Když jsem si zakládala blog o Emmě Stone (pamatujete si ještě někdo Daily-Stone??:D), tak mi bylo 14 let. Upřímně, ani jsem nevěděla, že nějaká Emma Stone je. I když jsem s ní v té době už pár filmů věděla, tak jsem netušila, že je to ona. Viděla jsem o ní ale článek v Bravíčku a mě se hrozně líbila. Její vlasy, její šaty. A o to šlo. I když jsem Emmu v podstatě neznala, tak jsem chtěla mít blog. A taky mě blog první rok bavil. Bavilo mě přidávat články, denně jsem obíhala affs. A pak mě to přestalo bavit. Takže asi po roce blogování jsme si na pár měsíců dala pauzu. Ale blog mi tolik chyběl, že jsem se musela vrátit. A zase jsem s radostí denně hledala novinky a přidávala fotky do nově vzniklé galerie.

And I, I thought it'd be easy to run
But my legs are broken.

Ale mě všechno hned přejde. A tak jsem skončila. A v blogovém světě to podle mě byla ta největší chyba, kterou jsem udělala. Možná, kdybych tehdy neskončila, tak bych tenhle článek nepsala. Ale skončila jsem. A tak jsem zase skákala od jednoho blogu na další. Až jsem se zase vrátila k Emmě a založila si o ní blog. Ale už to nebylo ono. Není to ono. A cítím, že nikdy to nebude ono. Tak jsem si řekla, že s blogováním úplně skončím.

All alone,
All we know
Is haunting me,
Making it harder to breathe, harder to breathe.

A zase jsem to nevydržela a na začátku prázdnin jsem se opět vrátila, i když mi blog upřímně vůbec nechyběl (ani nevím, proč jsem se vrátila). Na blog o Margot (a Dakotě Johnson, kterou jsem ale zavrhla velmi brzo). Miluju Margot. Je neskutečně krásná, vtipná. Hraje ve skvělých filmech, které se mi líbí. Ale stejně mě to nebaví. Celé prázdniny to nebylo ono, i když jsem se snažila. Už jsem tu jenom ze závislosti. Nebaví mě to, ale neumím neblogovat. Nevím, co s volných časem, neumím si najít lepší zábavu. Ale tak to dál nejde. Nemůžu dělat něco, k čemu mám odpor. Blog byl pro mě jako droga. Nemůžu být bez něho, ale nemůžu být ani s ním.

I saw it from afar,
But my eyes have always fooled me.
It looked to me like all the sidewalks started walking.
I swear to God the voices wouldn't shut up.

Takže píšu tento článek. Jako konečné uzavření mého blogové života. Potřebuju se z toho vypsat, potřebuju to jednoduše konečně uzavřít. Je mi osmnáct let, krista pane. Letos budu muset myslet na jiné věci než na to, jestli se objevila nějaká novinka. Cítím, že je čas. A cítím, že konečně jsem připravená. Jsem připravená uzavřít tuhle kapitolu mého života.

And I, I figured it all to be love
But this isn't lovely.

Nesnášela jsem, když někdo končil a nám ostatním, co jsem zůstávali promlouval do duše, jaký je blog ztráta času. Není. Není to ztráta času. Za ty leta jsem se naučila anglicky tak, že nemám absolutně žádný problém domluvit se (a už si nemusím nadpisy překládat v překladači). Naučila jsem se psát souvislé věty a ze slohu mívám vždycky jedničky. Naučila jsem se základy kódování, dokázala jsem rozpohybovat web, naučila jsem se s Filezillou. Naučila jsem se s Photoshopem. Umím udělat fanvideo. Naučila jsem se vyhledávat informace, potvrzovat si je, pracovat s nimi. A v neposlední řadě, našla jsem tu spoustu milých a úžasných lidí. Ne se všemi jsem zůstala v kontaktu. Dneska už vlastně v kontaktu nejsem s nikým. Ale i tak jsem ráda, že jsem vás poznala.

I'm leaving tonight,
I'm leaving tonight,
I'm leaving tonight,

Bude mi to tu chybět. Cítila jsem se součástí něčeho. Cítila jsem se součástí skvělé komunity. Ale dusím se tu. A proto musím skončit. Asi si někdy i postesknu. A určitě budu přemýšlet o založení dalších blogů. Bude to hned, jak si oblíbím někoho nového. Ale budu se snažit vydržet to. Držte mi palce. A já budu držet palce vám. Ve všem.

I'm leaving tonight,
I'm leaving tonight,
I'll be gone in the morning.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ©halseymusic. ©halseymusic. | Web | 19. září 2016 v 16:19 | Reagovat

Dost jsem se v tom článku našla. A věřím, že v tuhle dobu si asi udělala nejlíp. A taky věřím, že jednoho dne tě budu v tomhle rozhodnutí následovat, ale dnes to bohužel není. Já přeju, co nejvíc štěstí do života. ♥

2 Roxy Roxy | Web | 19. září 2016 v 22:36 | Reagovat

Upřímně jsem tady takový článek čekala, ale stejně mě to normálně rozesmutnilo. Malio, co mi to děláš :D Ty blogový začátky alá pixelky, me to you plyšáci, psaní "w" místo "v" (to bylo zlý) nebo styl psaní tAkHlE (ještě horší) si moc dobře pamatuju a pravděpodobně na to jen tak nezapomenu :D A na daily-stone nejde zapomenout! To byl tak úžasný blog (o úžasný babě hah). Story, jak ses k němu dostala, je tak mile úsměvnej, myslím, že k Emmě jsem se taky dostala skrz článek v Bravíčku a kvůli tomu jsem si pustila Easy A a od tý doby jsem si tu holku zamilovávala víc a víc. Vím, jak jsem pak na tvůj blog narazila, to nějak probíhala propagace nebo se natáčel Amazing Spider-Man a docela jsem ho v tý době pravidelně navštěvovala. A teď blog o Margot, já vím, že to od toho smazání už nebylo ono, jak jsi často blogy měnila a končila, ale za blog o Margot ti také děkuju. Nemyslím si, že by mě nebýt tebe zaujala tak, jak mě zaujala (krásná věta wow), takže děkuju, že jsi mě představila další úžasné babě. Hele, máš můj obdiv, že jsi tenhle článek dokázala napsat. Kolikrát si říkám, že bych něco takového měla taky konečně udělat. Ale nevim no, pořád mě to baví, pořád si na to dokážu najít (aspoň tu chvilku) čas a pořád tu je min. dalších 5 lidí, se kterýma se na blogu znám dlouho a kteří jsou v mým věku, tak se ještě utěšuju, že to není tak blbý. Snad někdy budu odvážná, tak jako teď ty, protože máš pravdu, on ten blog je fakt trochu jako droga, už bloguju tak dlouho, že mi to přijde jako samozřejmost...V tom předposledním odstavci jsi to napsala přesně. Říct, že je blog ztráta času, je podle mě hrozná blbost (pokud samozřejmě si s tím ten člověk nedával práci) a všechny věci, které jsi vypsala, jsem se díky blogu naučila také (ok, s filezillou kámoš zatím nejsem, místo designu mám vždycky bílou stránku a nevim, jak je to možný :DD), a některé se ukázaly jako velice užitečné, navíc zdejší komunita je prostě skvělá...Budeš mi tu chybět. Fakt jo. Není moc lidí s tak skvělým hudebním vkusem :D ♥ (pros za text btw! mi lu ju tu písničku) Moc ráda jsem tě prostřednictvím blogu poznala, seš stejně skvělá osůbka :)) Na Asku zůstaneš nebo ho taky necháš? Víš co, aspoň někde..i když myslím, že tě sleduju na tumblru tak aspoň něco :D Tak či tak, měj se krásně a užívej života. A jestli někdy náhodou budeš mít dlouhou chvíli a půjdeš na čumendu po blozích, určitě se ozvi, budu mít radost. Ahoooj ♥♥♥

3 charlie l lucyhale-only.blog.cz charlie l lucyhale-only.blog.cz | Web | 20. září 2016 v 11:07 | Reagovat

Tak to mě moc mrzí, myslím, že tohle čeká na každého z nás, na někoho dříve, na někoho později. Taky jsem se v tvém článku našla, mám dny, kdy si řeknu, že chci skončit, ale když já si u blogování tolikrát tak moc odpočinu, že by mi to chybělo, je mi 20, snad na blogování už nejsem stará, ale je nám tolik, na kolik se přece cítíme! :D Vážně mě to mrzí, jsi úžasná blogerka i grafička, ale je to tvoje rozhodnutí a je důležité, aby bylo dobře tobě. :) Hodně štěstí v životě! :)

4 Steeeva Steeeva | Web | 20. září 2016 v 11:35 | Reagovat

tak to mi je teda škoda lebo Margot mám rada a boal som šťastná, že som natrafila na tvoj blog ale sú to pídne argumenty ktoré si tu podala a každý to musí rešpektovať, a to čo si napásala , že blogovanie nie je strata času tak to s tebou súhlasím, človek sa pri tom naučí aj veci ktoré nechce :DDDD ale niekedy sa to može hodiť
no nutiť sa do toho to nie je tiež dobré len aby si si vyplnila čas to je potom strata času určite a rozhodla si sa dobre :)tak dúfam, že sa ti to podarí a necháš prsty od blogu :D

5 Katie* Katie* | Web | 22. září 2016 v 19:57 | Reagovat

Tak já se přiznám bez mučení, že tohle jsem vůbec nečekala. Je mi docela líto, že končíeš, protože jsem byla nadšená z toho, že tu někdo má aktivně fungující blog o Margot - s ní to většinou je tak, že o ní někdo bloguje a za chvíli zase skončí. Na druhou stranu rozumím tvým pocitům a chápu tě. Já jsem třeba na svém blogu už 8 let a taky byly chvíle, kdy mě nebavilo, ale vydržela jsem a za nic na světě bych neměnila. Pro mě blog vlastně taky taková droga, ale mně tenhle "vztah" nevadí :D Ale jak říkám - chápu tě a nemám ti to za zlé. Taky moc ráda slyším, že na blog budeš vzpomínat v dobrém. Jak jsi vyjmenovávala ty věci, co ses díky blogu naučila... To mě úplně vrátilo do minulosti! Když jsem začala blogovat o herečkách - jo na pixelky a The Sims si pamatuju, já dokonce dělala i The Sims komixy :D - tak jsem začala překládat rozhovory. Díky tomu jsem se naučila pořádně anglicky a teď dokonce angličtinu studuju na vysoké! A nevím, jestli by to tak dopadlo, kdybych neměla blog :D Já ti přeju, aby ses v životě měla fajn a čas od času na naše blogy určitě zavítej. A předpokládám, že máš teď před sebou maturitu, že? Budu ti držet palce, neboj se, zvládneš to :)

6 Janiss Janiss | Web | 22. září 2016 v 20:46 | Reagovat

Tak to mi je děsně líto :(

7 Faith | sebstan Faith | sebstan | Web | 22. září 2016 v 21:12 | Reagovat

Jejda, upřímně jsem nečekala, že to tady zabalíš, to je mi líto, protože si měla jediný funkční blog o Margot, kterou jsem si díky tobě oblíbila :)
Asi každý bloger si minimálně jednou pomyslí, že by mohl skončit a záleží jen na něm, jestli skončí nebo ne. Blog přece není žádnou povinností, ale jen zábavou :) já sama jsem střídala blogy jeden za druhým, dokud nepřišel Seba a já se "nezabouchla" :DD zatím mě blogování o něm baví, tak doufám, že mi to aspoň vydrží abych překonala svůj rekord, který mám z nějakého starého blogu o upířích denících a One Direcion (to byly časy!) :DD
Taky nechápu, jak může někdo napsat, že blog je ztráta času -.- já se díky tomu naučila spoustu věcí a vyzkoušela si, co by mě jindy ani nenapadlo, protože jsem to kolikrát viděla u ostatních, a pomohlo mi to i ve škole. Pravděpodobně bych neměla tak dobrou známku z Ivt, kdybych nebyla součástí blogové komunity :)
Taky jsem tady poznala spoustu skvělých lidí a můžu doufat, že s nimi zůstanu v kontaktu; ráda bych zůstala v kontaktucics tebou :) jestli tě letis čeká maturita, drahá Malio, tak hodně štěstí a pevné nervy, protože já letos maturuji a občas mám pocit, že mám nervy v kýblu :DD za to ale možná může moje třída :'DD

8 Claire Claire | Web | 23. září 2016 v 16:42 | Reagovat

Tenhle článek mě normálně dohnal až k slzám! Je to opravdu nádherně napsané. Musím říct, že tvojí situaci naprosto chápu. Blogovala jsem 2 roky, pak přestala asi rok. Ale blog mi hrozně chyběl, tak jsem založila blog o Candice a zase mě to chytlo. Bohužel nemám moc času na přidávání a kolikrát si říkám, jestli mi vlastně stojí za to, trávit ten kousíček volného času, co mám, na blogu. Ale prostě skončit nechci, i kdybych měla přidávat jeden článek za měsíc, tak se toho nechci vzdát. Tvoje blogy jsem měla vždycky ráda, daily-stone si pamatuju a chodila jsem na něj ráda, stejně tak jako na tento blog o Margot. Vždycky se mi líbil tvůj styl psaní článků a říkala jsem si, že bych je taky chtěla umět psát tak dobře :) Budeš mi tady v blogovém světě hrozně chybět a přeju ti v životě jen to nejlepší a ať dosáhneš toho, co si přeješ :)

9 Nicol - actresses.blog.cz Nicol - actresses.blog.cz | Web | 28. září 2016 v 10:33 | Reagovat

Malio, tohle mě neskutečně mrzí, ale opravdu tvé pocity chápu a v něčem se ztotožňuji. Na daily-stone si rozhodně pamatuji, na ten blog nejde zapomenout. Já ti rozhodně přeji ať uděláš maturitu a vydáš se směrem, kterým ty chceš :) A třeba se někdy ozveš, hlavně užívej života, to píšu pořád :)

10 obriendaily obriendaily | 29. září 2016 v 21:49 | Reagovat

Přijdu sem, že zvesela okomentuju článek a ona je tady připravená tahle zpráva. Tohle je nejvíce emotivní článek jaký jsem kdy četla. Přesně tě chápu a na daily-stone se nedá zapomenout. Navštěvovala jsem ho snad každý den, protože zrovna v té době jsem Emmu naprosto milovala a tvůj blog byl jeden z nejlepších!:) Vlastně všechny blogy - tenhle i předchozí, všechny byly perfektní, protože jsi do toho vždycky dávala hrozně moc. Máš úžasný styl psaní a já se vždy hrozně těšila až si články přečtu. Každopádně ti přeju to nejlepší do života,všechno zvládni, pevné nervy a budu jen ráda pokud se vrátíš! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama